Vnitřní smysl života

Jen co přestaneme bojovat o přežití, tak se jednou z prvořadých otázek stane otázka smyslu našeho života.

Mnoho lidí se cítí natolik polapeno všedností života , že se jim zdá, že jejich život nemá vůbec smysl. Někteří mají pocit, že jim život uniká, nebo jim už unikl. Jiní se cítí být omezováni svou náročnou prací, nebo péčí o rodinu, případně finanční životní situací. Některé ničí akutní stres a jiné akutní nuda. Někteří se ztrácejí v zuřivé činnosti a jiní se ztrácejí ve stagnaci.

Mnoho lidí touží po svobodě a růstu, a věří , že jim to přinese do života prosperitu a úspěch.

Další přežívají v relativní svobodě a prosperitě a zjišťují, že to nestačí na to, aby jejich život měl smysl.

Neexistuje nic, co by nahradilo, skutečný smysl života. Ale skutečný a prvořadý smysl života se nedá najít ve světě forem. Nemá nic společného s tím , co děláme, ale s tím, kdo jsme. Jinými slovy-

závisí na úrovni našeho vědomí.

Nejdůležitější je proto, že život má vnitřní a vnější smysl. Vnitřním smyslem je Bytí a je prvořadý.

Vnější smysl se týká naší činnosti a je druhořadý.

Vnější a vnitřní smysl života jsou natolik navzájem propojeny , že je skoro nemožné mluvit o jednom a nezmínit se o druhém.

Vnitřním smyslem našeho života je P R O B U Z E N Í. O nic jiného nejde. Je to jednoduché. Tento cíl máme společný se všemi lidmi na planetě, protože je smyslem existence lidstva. Vnitřní smysl našeho života je součástí smyslu existence, celku, celého vesmíru a jeho rodící se inteligence.

Vnější smysl života máme každý jiný a může se během života pravidelně měnit. Každý člověk považuje za svůj cíl něco jiného.

Ale k tomu abychom mohli naplnit cíle vnější, musíme nejdřív najít a žít v souladě s vnitřním smyslem života. To je základ pro jakýkoliv úspěch.

Něco se dá dosáhnout i bez tohoto souladu, ale jen za cenu velkého úsilí, omezování se, tvrdé práce, nebo chytračení.

Je jasné , že takovýto způsob života nám nepřinese radost, nakonec to vždy skončí nějakou formou utrpení.

Probuzení je posun ve vědomí, při kterém se myšlení oddělí od uvědomování si. Pro většinu lidí to není událost, ale probíhající proces. Jsou i vyjímeční lidé, kteří zažili náhlé, dramatické probuzení, ale i v jejich případě to byl proces, při kterém nově dosáhnutý stav vědomí dál roste, stává se součástí jejich života a mění všechno jejich konání.

Jste-li probuzení , tak místo toho, aby jste se ztráceli v myšlenkách , vnímáte sami sebe jako vědomí, které je na pozadí myšlení. Myšlení potom přestává být samoúčelnou, automatickou činností, kterou jste posednutí a ovládá váš život.

Uvědomování si začne nad myšlením převládat a tak namísto toho, aby náš život ovládalo myšlení, začne sloužit uvědomování si. Uvědomování je vědomě propojené s vesmírnou inteligencí.

Jiný výraz pro vědomí zbavené myšlenek je Přítomnost.

Tři zůsoby probuzeného konání.

Existují tři způsoby, kterými vědomí proudí do toho co děláme a prostřednictvím nás na tento svět.

Tři modality, díky kterým se můžeme spojit s tvořivou silou vesmíru.

Modalita znamená základní energetickou frekvenci, která proudí do toho, co děláme a propojuje naši činnost s probuzeným vědomím, které se objevilo na světě.

Jestliže to, co děláme, nevychází z některé z těchto tří modalit, tak to bude dysfunkční a poškozené egem.

Mohou se během dne měnit, stejně jako jedna z nich může dominovat v určitém období života. Každá metoda je vhodná pro některé situace.

Způsoby probuzeného konání jsou : PŘIJETÍ POTĚŠENÍ NADŠENÍ

Každá z nich reprezentuje určité vibrace vědomí. Ať už se rozhodneme pro jakékoliv konání, od nejjednoduššího po nejsložitější, měli bychom se ubezpečit, že alespoň některá z nich je přítomná.

Pokud při jakékoli činnosti nejsme ve stavu přijetí, potěšení, nebo nadšení, tak zjistíme, že v konečném důsledku způsobujeme sobě , nebo jiným utrpení.