Sebeléčba

ro nás všechny je na čase,abychom pochopili,že nemoc má svou příčinu ne ani tolik v těle jako spíš na duchu a duši.Jsou to naše myšlenky a pocity,které nemoc buď vyvolají,nebo nás naopak uzdraví,neboť zdraví a být zdravý nás věčně doprovázejí a měly by pro nás znamenat zcela normální stav.

Léčit může jen duch .Žádný lékař dosud skutečně neuzdravil pacienta,neboť základem pro uzdravení musí být vždy správný duchovní postoj léčícího a léčeného.Nemoc je především výzva,abychom odstranili vadné přístupy k životu a životním situacím,jež se prostřednictvím nemoci zviditelnily,a zároveň změnili stav vědomí.

Všechny tělesné projevy a stavy jsou výsledkem našeho duchovního naladění a postojů.Kdo má ve svém vědomí povzbuzující a pozitivní myšlenky ,ten má také zdravé tělo.Samozřejmě nestačí pouze pozitivně myslet a současně nedbat na základní přírodní zákony tím,že například nedostatečně dýcháme,nevhodně se stravujeme,zatěžujeme svůj organismus znečištěným životním prostředím,jako je elektrický smog,žijeme ve stresu a stálém horečnatém shonu a tak dále.

Život je inteligentní forma energie a tuto energii může člověk ve svém těle sám usměrňovat.

Když jsem dospěla k tomuto poznání ,začala jsem se svým tělem promlouvat .Srdci jsem řekla,že je silné a pokojné a pravidelně bije,a plicím,že jsou klidné a zhluboka dýchají a že klid proudí celým tělem a naplňuje každičkou buňku -a tak se i stalo.

Co tedy znamená uzdravení?

Uzdravení je zajištění dokonalého zdraví na všech úrovních bytí.Zdůrazňuji-na všech úrovních bytí.

Skutečné zdraví jevíc,než jen neexistence nemoci.Zdraví znamená přítomnost živosti,energie,nadšení a radosti ze života.

Při své léčitelské praxi jsem brzy pochopila,že každá léčba,která ošetřuje jen vnější příznaky nemoci,způsobuje,že lidé jsou ještě churavější,místo aby se zcela uzdravili.Léčením“polačená“nemoc naopak brzy opět propukne .Většinou pak bývá komplikovanější nebo ji vystřídá jiná,ještě vážnější choroba.A radost ze života ,víra ve smysl života a bohatství duše se přitom naprosto ztrácí.To,co nakonec zůstává ,je jen ubohý zbytek toho,co kdysi mohlo být.

Každé léčení,ať už se provádí jakoukoliv formou,bývá vždy samo-uzdravením.Nejlepší terapeut či nejdražší lék může pokaždé podnítit k činnosti jen vlstní léčivé sily těla.O co naléhavěji a bezprostředněji se to děje ,o to rychleji může dojít k uzdravení.Tradiční lékařství se stále víc proměňuje v „hasičskou medicínu“,která zasahuje teprve ve chvíli ,když hoří,a většinou uhasí jen ten největší požár.Přičemž „újmy způsobené vodou“bývají častokrát ještě horší než vlastní škody ,jež zavinil oheň.

Cílem léčení proto může být jen probudit v lidech vědomí ,jak je zdraví důležité

ukázat jim spolehlivé cesty jak udržovat zdraví prevencí zasahující do všech možných oblastí

a teprve v poslední řadě léčit onemocnění přiměřenými léčebnými metodami.Velká váha se tu při tom klade na důkladné a svědomité určení diagnózy.Příznaky nemoci by měly být odstraněny teprve tehdy,až se pacient zbaví skutečné příčiny onemocnění.

Během opravdového uzdravování jde stále o proces dosažení celistvosti ,což znamená ,že po každé nemoci se stáváme dokonalejšími,zdravějšími ,a tím víc i sami sebou,stále víc zajedno sami se sebou,s partnerem a nakonec se všemi a se vším.

Koho lze vyléčit?

Odpověď je jednoznačná:Každý může být vyléčený-když to připustí.Ale něco jen „připustit“by bylo pasivní.Všechno,co se děje venku,bude vždy odpovídat vnitřní víře,a to podle zákona:Každému se děje podle jeho víry.

Co se dá vyléčit?

Protože síla,která léčí,je neomezená,nemůže se vyskytovat žádná léčitelná a ni nevyléčitelná nemoc,ale jen lidé,kteří v daném okamžiku dosud nejsou dudševně připraveni na uzdravení.

Uvědomme si jedno:Pro tuto univerzální kosmickou sílu neexistuje vůbec žádná nemoc.Tato všestranná tvůrčí síla je(nejen,ale také) léčivou silou.

Řekněme to ještě jasněji:Bůh nemůže být nemocný a ani žádnou nemoc nevyvolává.Také nestvořil žádná churavá stvoření.V evoluci se sice vždy mohou odehrávat nějaké katastrofy,přesto má v sobě každý zabudovaný mechanismus záchrany a uzdravení.Jak řekl Hölderlin:“Kde je ale nebezpečí,tam se objeví i zachránce“.

Léčení na duchovní úrovni-uzdravení ducha.

Mnoho lidí má mylnou představu o tom,jak se takové uzdravení na duchovní úrovni provádí.Věří,že by měli neustále pozitivně myslet ,a tím se jim podaří ubránit se negativním myšlenkám.Obávají se,že by jim jejich odmítavé myšlenky mohly uškodit.Možná,že se kdysi ve svém životě ocitli v krizi,v níž velmi záporně mysleli a stejně tak i vnímali.Nyní,když se cítí lépe ,chtějí se vyhnout všemu negativnímu ,ze strachu ,aby znovu nezklouzli do negativního pohledu na svět.Proto všechny takové myšlenky popírají nebo potlačují a soustředí se výhradně na ty pozitivní.

U některých lidí to po nějakou dobu celkem dobře funguje,přesto sse jednou tyto zapírané nebo potlačované myšlenky a pocity opět vynoří napovrch,ať už jakýmkoliv způsobem.

Mnoho lidí,kteří s pozitivním myšlením experimentují,se proto k svému překvapení dožije toho,že i přes jejich veškerou snahu zbavit se negativního přístupu se věci jen zhoršují.Místo,aby se osvobodili od negativních myšlenek a pocitů,zaplétají se v nich stále hlouběji.

Vytěsňování čehokoliv nikdy nevede k uzdravení.Nejdříve si musíme uvědomit jedno:

Uzdravování ducha je prastará záležitost.

Duchovní uzdravování byla vůbec první forma léčby.Povolání jako léčitel,kněz a učitel bývali kdysi totožná.

Znovu si tedy uvědomte,že léčit může jen duch.Každé uzdravení je vždy jedině duchovní uzdravení.

To ale neznamená pouze pozitivně myslet a přitom nedbat na přírodní zákonitosti.Je také třeba umět rozeznat skutečnost ,která se skrývá za vnějším zdáním.Musíme rozpoznat (a vnímat),že všechno je projevem energie.

Co je to vlastně energie?Co znamená energie zcela konkrétně?

My všichni jsme tvůrci,ať už jsme si toho vědomi ,nebo ne.Ať vědomě,či nevědomky ,si vytváříme všechny životní okolnosti ,události,setkání ,vztahy i věci,které nás obklopují.Dokážeme to jen proto,že všeude je k dispozici jakýsi druh substance,které říkáme energie.

Tato energie je připravena projevit se v libovolné podobě,jakmile ji „tvůrce“ zformuje.Forma,kterou dáváme svým myšlenkám,ovlivňuje tuto substanci či podstatu a připustí,aby se „zviditelnila“.To znamená,že cokoliv ,na co tvůrce s jistotou víry myslí,se nějakým způsobem musí projevit.

Na hlubší úrovni jsme energetické pole ,jehož jednotlivé částice komunikují spolu s fotony ,světelnými kvanty.Uvnitř našeho těla se rychlostí světla vymění každou vteřinu na milion poselství.Tak se mezi sebou dorozumívají tělesné buňky.A ten,kdo toto poselství řídí ,je vědomí,naše Já Jsem.

Všechno ,co vnímáme,má okamžitě vliv na naše tělo.Nikdo nemůže nereagovat.Všechno co sledujeme v televizi,každý rozhovor,který vedete,kaž dá myšlenka,jež vás napadne-to všechno má okamžitý účinek na naše tělo.My potřebujeme jen získat odvahu a rozhodnout se,jaké duchovní trápení si připustíme,když ostatní lidi(nebo noviny,časopisy,televizor)duchovní odpad tolik rozšiřují.Všechno je jen otázkou úhlu pohledu.Cokoliv tedy můžete sledovat neutrálně,s odstupem,a cokoliv můžete sledovat také pozitivně.Jen vy se rozhodujete,jak s událostmi naložíte.

Samozřejmě že ne vždy můžete ovlivnit,co se ve vašem životě děje(např.počasí).Ale jak s tím budete zacházet ,to je už zcela na vás .Můžete se klidně zlobit,když prší,jenže to vás stojí jen spoustu energie a táhne vás to dolů.Anebo i deštivý den prožijete v dobré náladě,protože se na všechno díváte jako na pomoc pro svůj vývoj ,a jak se říká ,i z“kyselého citronu dokážete udělat sladkou limonádu“.Možná,že máte někdy celý den radost jen kvůli tomu,že někdo jiný udělal chybu.Protože i z jeho chyby se můžete něco naučit.A váš svět je v naprostém pořádku.

Vždy tedy záleží na tom,jak se k čemu postavíte .I to je důležitý aspekt duchovního léčení.

Řízení energie.

Duchovní léčení znamená řízení energie.Duch je spojení inteligence a energie.Energie je substance,podstata,kterou máme k dispozici.Je připravena převzít libovolnou podobu.A duch je tvůrce.To on určuje,v jaké podobě se tato energie projeví.To znamená,že naše vědomí je něco jako plánči záměr,jenž poskytuje věcem formu a směr,v nichž se potom mohou projevit.Takže můžeme ovlivnit i duchovní uzdravení.

S každou myšlenkou dáváme všudypřítomné energii určitý tvar,a tím také měníme své „dílo“.To znamená,že i samotnou svou existencí proměňujeme svět.Léčit jednotlivé myšlenky je velice prospěšné,ale nestačí to.Teprve,když je váš duch vyléčený,vyzařujete pozitivní životní postoj celým svým bytím.

Především dejte pozor na to,jaká je vaše „duchovní strava“,jak dalece je hodnotná,jak vyživuje vašeho ducha.Opusťte všechno,co ho zatěžuje.Právě vaše duchovní síla a duchapřítomnost je mocná sebeléčivá síla.Měli byste vědět ,jak pro sebe sestavit léčivé“afirmace“ a jak je používat.Neexistuje žádné uzdravení bez léčivých afirmací,bez“uzdravujících“ větiček.Taková léčba myšlenek působí jako plení plevelu na zahradě -z vašeho vědomí vyhubí všechny vtíravé,zatěžující věty(příkazy,pokyny ,odsuzování),které vám jen škodí.Patří to k povinnému programu aktivovat vlastní léčivé síly.

Léčení na emocionální úrovni:energie srdce.

Jeden z nejčastějších problémů, s nímž se při práci setkávám,tkví v tom,že příliš mnoho lidí ztratilo kontakt se svými city.

Vidím v tom ale nastavené zrcadlo i pro sebe.Pomoc,kterou poskytuji jiným lidem ,mi pomohla,abych se sama opět dostala do spojení se svými vlastními pocity.Neboť když potlačíme své city a „odřízneme se od nich ,nemůžeme se dotknout vesmíru ve svém nitru.Ani nezaslechneme svůj intuitivní hlas a život si také nedokážeme vychutnat.Zdá se mi,že mnozí z nás nezažili v dětství dostatek citové náklonnosti.Naši rodiče sami nevěděli ,jak nakládat s vlastními pocity,natož pak s našimi.Možná byli natolik přetíženi těžkostmi a povinnostmi života ,že nám nedokázali dát lásku a pocit bezpečí,které jsme potřebovali.

Ať už bylo důvodem cokoliv,skutečností je,že se velmi brzy učíme skrývat své city,když v našem okolí není nikdo,kdo by na ně reagoval pozitivně.Pokud je v sobě uzavřeme,zároveň tím zahradíme i cestu životní energii,která proudí naším tělem.Energie potlačovaných pocitů zůstává v našem těle jako určitá blokáda a způsobuje řadu duševních a tělesných potíží.Až z toho nakonec onemocníme.A stáváme se otupělí a bezcitní.

Každý den potkávám na svých seminářích či soukromých poradách lidi,kteří po celý život zanedbávali své pocity.Mnozí mají strach připustit si své takzvaně negativní pocity,jako je např.zármutek,bolest,vztek,strach a zoufalství.Obávají se,že je přemohou,když se jim otevřou.Lekají se toho,protože si myslí,že by v nich už nadobro zůstali vězet,kdyby si je dovolili.

Ve skutečnosti je to přesně naopak.Pokud jste ochotni prožít určitý pocit do plné hloubky,jeho původně blokovaná energie se velmi rychle uvolní a pocit se rozplyne.Při terapiích podporuji každého v tom,aby svým potlačeným pocitům nechával volný průběh.Jakmile se pocit jednou dostane na povrch a dojde k vědomému prožitku,obv\kle během několika minut zmizí .Je až s podivem,jak se v tak krátké chvíli rozpustí trýznivý pocit,který byl předtím třicet,čtyřicet nebo padesát dlouhých let potlačován.Poté co se znovu procítí,nastupuje na jeho místo pocit osvobození a vnitřního míru.

Teprve,když se člověk zbaví zablokovaných emocí z minulosti,může čerpat víc životní energie a síly pro současnost.

Léčení vztahů.

Naše pocity mají zpravidla něco společného s jinými lidmi.Když léčíme vztahy ,dáváme tím do pořádku také velkou část svého světa pocitů.Chtěla bych vás teď pozvat ke cvičení,s nímž můžete uzdravovat vztahy.

Uzdravení jakéhokoliv vztahu nemá nic společného s někým jiným,nýbrž se týká jen vás samotných.Ten druhý je pokaždé jen posel osudu nebo listonoš ,chcete-li.To VY sami jste vytvořili nastalou situaqci jako nezbytnou.Toto cvičení vám navrátí „vládu“nad všemi vztahy stejně jako dostatek síly je léčit.

Představte si teď člověka,který vám způsobil to nejhorší,na co si jen můžete vzpomenout,kdo se vás nejvíc dotknul,urazil vás,ranil,ponížil nebo zklamal.

  1. Projděte si určitou situací a začněte se ptát:Čím jsem to zavinila?Nebo si polože ještě důležitější otázku:Proč jsem to způsobila?Proč jsem vyvolala tuto zkušenost?Kam mě to mělo zavést?Jakmile si zase odpovíte,můžete v klidu začít provádět uzdravování vztahu(i kdybyste už k tomuto člověku neměli vůbec žádný kontakt).Ale tím nejdůležitějším krokem by bylo,kdybyste tomu druhému odpustili ,protože jste to byli vy,kdo mu „podstrčil“zodpovědnost,kterou jste měli převzít sami.

  2. Je třeba si uvědomit toto:Na nezdrařeném vztahu mám přinejmenším také svůj díl.Když vám poštovní doručovatel přinese obsílku k soudu nebo nepříjemný dopis z finančního úřadu či sdělení přitěžující diagnóze z kliniky,nemůžete mu nic vyčítat.Jestliže vám v jiném případě přinese zprávu ze sázkové kanceláře Sportky,že jste uhodl všech šest čísel,je docela možné,že si s ním vypijete skleničku nebo mu dáte velkorysé zpropitné.Byla by to pochopitelná spontánní rakce.Ale ani za to nenese zodpovědnost.Člověk,jehož prostřednitvím se vám něco přihodí,je pouze listonošem.Takže ho přestaňte obviňovat (i kohokoliv jiného)nebo mu něco vyčítat a uznejte,sám jsem byl příčinou této zkušenosti.Ten druhý za nic nemůže ,je „nevinný“.

Tímto prvním krokem mu zcela bezpodmínečně odpustíte.Vždyť vám vlastně nic neprovedl.Něco se stalo jen jeho prostřednictvím.Při druhém kroku byste se mu však měli upřímně omluvit,že jste na něho celou dobu svalovali vinu za neúspěch vašeho vztahu a vyčítali mu jeho chování.Tak dáte situaci do pořádku a můžete se od ní odpoutat.

K tomuto jednoduchému ,ale vysoce efektivnímu vičení patří seznam všech lidí,ke kterým máte skutečný vztah,to znamená,že vás s nimi pojí intezivní city.Vaaše rodina přitom samozřjmě stojí na prvním místě.

U každého z nich si překontrolujte

Co mu vyčítám?

Co nechci a co si přeji mít jinak?

Jaké změny od něho očekávám?

Potom změňte úhel pohledu

Jak bych se měla změnit já,aby se vztah uzdravil?

Jaká je moje odpovědnost za neuspojivý vztah,za různá příkoří nebo sklíčenost?

Promiňte mu

Omluvte se.

Už se od toho osvoboďte.

Potom budete volní-zbavili jste se všech závaží,které jste stále znovu vtahovali z minulosti do přítomnosti.Neboť pokud někomu něco vyčítáte ,energie výčitek zůstává neustále živá,takže vy ji s sebou ustavičně vláčíte a ona může dál hrát ve vašem životě důležitou roli.

Léčení na fyzické úrovni.Uvědomte si tělo.

Léčení na tělesné úrovni je možné jen tehdy ,pokud se opět naučíme vnímat své tělo,naslouchat a důvěřovat mu.Naše tělo se nám svěřuje zcela jasně a přesně,když jsme ochotni mu naslouchat.

Poněvadž hmotné tělo poskytuje útočiště našemu duchovnímu a emocionálnímu bytí,každá léčebná práce,kterou vykonáme na některé z těchto tří úrovní,se musí odrazit na dobrém zdravotním stavu našeho těla.Integrují se v něm všechny čtyři existenční úrovně a pouze jeho prostřednictvím se mohou projevit.Čím vědomější jsme na ostatních úrovních své existence ,tím vitálnější se cítíme v běžném dni.Uzdravením na ostatních úrovních se budeme cítit volněji a můžeme se potom silněji zaměřit na přítomnost.Cítíme,že se lépe dostáváme do kontaktu s tělem a žijeme v něm intenzivněji.

Pokud byste chtěli ,aby vaše tělo odkrylo svou skutečnou krásu,musíte k němu začít rozvíjet láskyplný a starostlivý vztah.Což vyžaduje čas a trpělivost.

Když se cítíme dobře a naplnění,je velice pravděpodobné,že jsme i fyzicky zdraví ,přitažliví a plni života.Emocionální traumata,konflikty a blokády se často projevují tělesně.

Řekněme si nyní pár věcí,jimiž bychom mohli vyjádřit sebelásku:

Připravit si horkou koupel.

Koupit si pořádnou kytici.

Pochutnat si na báječném jídle pro klabužníky,připraveném z přírodních,zdravých surovin.

Dopřát si drahou,profesionální masáž.

Jít si zaplavat.

Naplánovat si výkendový výlet.

Rozmazlovat se půl dne-zajít si na dobré jídlo,poslouchat klasickou hudbu,udělat si doma pohodlí

a natáhnout se na pohovce.

Zapsat se jako člen do sportovního klubu a chodit tam dvakrát týdně.

Pustit si oblíbenou hudbu a zatancovat si.

Kdo se chce uzdravit ,nesmí myslet na nemoc a ztotožňovat se s ní.Teprve pak může vědomí „jsem zdravý“ začít uzdravovat.Místo toho,abyste se stále zaměstnávali příznaky týkající se nemoci,je mnohem prospěšnější vymalovat si před vnitřním zrakem jasný obraz o konečném výsledku -o tom,jací jste,když jste úplně zdraví.

Jakmile pochopíte,že ve své podstatě jste zdraví a zaměříte na to své vědomí ,a toto „být zdraví“ si představíte jako tělesné zdraví,potom jjste se uzdravili .Jde pouze o to ,aby pak vnější zdání znovu neodvedlo vaši pozornost.

Jakmile jste nemocní,příčina je někde v chybném duchovním přístupu.Vaše tělo nepotřebuje žádné zesílení této „chyby“,ale její změnu“opravu“.Řečí těla (zprostředkované podvědomím)jsou především představy,metafory,příhody.Pomocí obrazotvornosti se může ve vědomí umocnit „vnitřní stavební plán uzdravení“.

Nejdřív si však udělejte podrobnou inventarizaci.

Jaká je současná situace,co mi vadí,co schází,co se musí změnit?Nejlepší bude ,když si to napíšete.Například-Velmi často mě bolí hlava.

Potom si pozitivním způsobem přesně stanovte žádoucí výsledný stav,když jste zdraví.Takže ne :Už nemám žádné bolesti hlavy,protože to není pozitivně zachycený konečný stav,ale např.“Moje hlava je jasná a čistá.

Potom“mluvte“ ve své představě,vložené do meditace , s příslušným“nemocným“ústrojím nebo částí těla.

Vnitřně se dívejte na toto ústrojí tak,jak vypadá v uzdraveném stavu.Sami sebe vidíte v dokonalém zdraví a sledujete,jak se tím váš život změnil.

Ukažte tomuto ústrojí v několika vnitřních obrazech nebo názorným filmem,co přesně od něho očekáváte.S naprostým klidem(nejlépe opět písemně) nejméně třemi pozitivně vyjádřenými afirmacemi novou sistuaci,to znamená konečný stav,jaký si přejete.Například:Kdykoli mám jasnou hlavu a rozum.Vždycky jsem duchapřítomný.Má duchovní pohotovost a bystrost mi dělají velkou radost.

Od té chvíle už považujte příslušné ústrojí čičást těla za uzdravené.Při případném opakování nemoci pouze prohlubte proces uzdravování.V obrazotvornosti spojte fyzické tělo se svým věčným bytím.Až se vědomí a tělo spojí ,vaše probuzenější tělo odpoví na všechny otázky,které mu položíte,a upozrní na sebe pokaždé,když bude třeba něco udělat.