KRISTŮV IMPULS

Prostřednictvím Kristova impulsu vstoupilo lidstvu do vědomí, že ve svém jáství má něco z božské podstaty ( substance).

Právě toto je podkladem všech hlubokých výroků Nového zákona, že člověk může do své bytosti „já“ přijmout to božské, a že toto božské může v ní rozhodovat mezi dobrem a zlem.

Můžeme proto tedy říci : „ Přijetím Kristova impulsu vstoupila do lidského nitra možnost uvědomit si :“ Jsem sám sobě vodítkem pro svobodné poznání svého bytí, pro rozhodováním mezi dobrem a zlem. “

Od lemurského období až do mystéria Golgoty se vyvíjely nedostatky (zlo) v těle fyzickém, éterném a astrálním.

V éterném těle se vyvinula možnost omylu – chceme-li něco posoudit, a možnost lži. Kdyby byl člověk zůstal pod vlivem božsky – duchovních bytostí a jednal by instinktivně podle jejich impulsů, nemohl by při získávání poznatků o světě propadnout omylům, ani být sveden ke lži.

Takto se dostal sklon ke lži a nebezpečí omylu do vývoje lidstva.

A protože duchovní článek je vždy původcem – podněcovatelem fyzické složky a protože luciferský zásah a jeho následky od inkarnace k inkarnaci stále více prostupovaly éterné tělo, tu došlo k možnosti onemocnění. Nemoc je onen nedostatek, neduh ( zlo) na fyzickém těle, jenž se dostavil tímto vývojem.

Ale nastalo ještě něco významnějšího. Kdyby člověk nebyl podlehl těmto vlivům, kdyby jim nedal na sebe působit, nikdy by nevěděl, že v okamžiku, kdy fyzické tělo odpadá, děje se něco jiného, než proměna v životě.

Nebylo by se dostavilo vědomí smrti! Neboť kdyby byl člověk méně hluboko vstoupil do hmoty a podržel by si nitky, které jej spojují s božsky-duchovním světem, tu by věděl, že odložením fyzické schrány počíná jen jiná forma bytí.

Nebyl by na to pohlížel jako na ztrátu, na konec existence – jemu tak milé. Všechny věci ve vývoji by tedy obdržely jinou tvářnost, podobu. Člověk který nyní sestoupil hlouběji do hmoty, se tím učinil svobodnější a nezávislejší, ale svůj vývoj učinil také více nedostatečným, než jakým by se jinak stal.

To vše, co se v člověku stalo nedostatečné, opět vyléčí Kristův impuls.

Nesmíme jen požadovat, aby to bylo vyléčeno v podstatně kratší době, než to bylo způsobeno.

Doba od lemurského období až k mystériu na Golgotě je velmi dlouhá. A pozvolna a pomalu -

působíce od vtělení k vtělení – přicházely egoismus, omyl a lež, nemoc a pocit smrti.

Tím, že v lidstvu působí Kristův impuls, tím budou tyto vlastnosti zase zpětně pozvolna proměněny ve vzestupném vývoji.

Člověk bude se svými vlastnostmi, které si získal dole, veden zpět do duchovních světů. Bude se to dít dokonce rychleji než sestup.

Nemůže se však požadovat, aby člověk, který v jedné nebo dvou inkarnacích byl schopen díky Kristovu podnětu přemoci sobectví a ve svém těle éterném se tak vyléčit, že by dokonce mohl uzdravovat své fyzické tělo. To se musí dít pozvolna a pomalu. Ale děje se tak !

Právě tak, jako byl člověk sveden dolů působením luciferského vlivu ke všem těm jmenovaným vlastnostem, stejně tak opět bude veden vzhůru působením Kristova impulsu.

Promění sobectví v nezištnost, lživost v pravdivost, nebezpečí omylu v jistotu k pravdivému úsudku. Nemoc se stane podkladem pro ještě větší zdrraví. Ty nemoci, které jsme přemohli, se stanou zárodkem k ještě většímu zdraví.

A bude-li smrt chápána postupně tak, aby smrt na Golgotě v naší duši působila jako předobraz smrti, pak smrt ztratí svůj osten. Člověk bude vědět, proč čas od času musí odložit své fyzické tělo, aby v řadě vtělení postupoval stále výš.