Jak si správně přát

Také přát si se musíme naučit.

Přání se plní. Každý den, každou hodinu , každou minutu. Také ta a to všechna. To ovšem rovněž znamená, že se naplňují i naše pochyby a naše myšlenky o vlastní méněcennosti, neboť i to jsou přání i když nechtěná , takže i tato přání se plní. Začala jsem se tedy velmi důkladně pozorovat. Zajímají mě právě především má nevědomá přání a to jak bych je mohla dostat pod kontrolu.

Naše očekávání jsou často zklamána jen proto, že očekáváme, že budeme zklamáni.

Universum totiž neumí rozlišovat mezi tím, co je dobré a co je zlé. Universum jednoduše dodává podle objednávky a nezajímá ho jestli splnění našeho přání bude v našem životě působit pozitivně nebo negativně. Universum nezná spravedlnost a nespravedlnost, dobro nebo zlo, pozitiva nebo negativa z našeho pohledu. Universum prostě dodává na základě našich představ.

Universum, co to vlastně má být?

Tedy na počátku , když jde o to abychom nechali svá přání uskutečnit, nám může pomoci představa, že Universum je něco, jako gigantická zásilková služba. Přesněji řečeno se v něm s našimi přáními děje něco velmi podobného , jsou zpracována a vyexpedována. V skutečné fyzikální souhře mezi odesíláním a plněním našich přání v našem životě, tedy tomu jak to souvisí s energií a její manifestací v materiálním světě , se budu věnovat později.

Nyní nám ale myšlenka Universální zásilkové služby postačí k tomu, abychom se naučili správnému způsobu, jak si přát. Hlavně nám to ale pomůže nebrat to příliš vážně, což je výhoda, protože pak se všechno splní hravěji a rychleji.

Stejně tak je pro toto snadné a nekomplikované přání si důležité vědět, že nám je vždy všechno k dispozici a že když něco obdržíme , tak to nikomu jinému nechybí. ( A to samozřejmě neplatí v případě, že si přeji muže své přítelkyně).

Během posledních 20-ti let jsem se každopádně hodně poučila o tom, jak úspěšné přání si funguje.

Z těchto vlastních zkušeností a chyb , ale i ze zkušenosti mnoha dalších lidí jsem vydedukovala

7 pravidel, které nám pomohou vést život, jaký si přejeme. Přejeme-li si správným způsobem tak se v našem životě splní i to nemožné a nedosažitelné, prostě všechno. Fascinující je totiž to, že při správném způsobu přání si, neexistují žádné hranice. Ať už jde o peníze, dům, auto, partnera, zaměstnání nebo lásku, vše je uskutečnitelné.

Neexistují žádná omezení. Omezení existuje jen v naší hlavě.

Tam si vytváříme svůj každodenní svět. A protože my dospělí to nevíme a nebo to vědět nechceme, jsme se světem , který jsme si sami vytvořili, většinou velmi nespokojení. Ale jak člověk tyto hranice odstraní a jak si má správně přát?Jak dosáhne zcela jasného a jednoznačného vyjádření přání , aniž by neustále vysílal něco , co proti splnění jeho přání působí anebo si dokonce přál věci, které vůbec nechce?Jak to udělat, aby dodávku svého přání nepropásl?A jak se člověku podaří vytěsnit ze svého života všechno z čeho má strach?

To všechno jsou otázky , které stále znovu dostávám při svých přednáškách. Koneckonců se však vždy jedná o jedinou otázku. Co mám dělat , abych všechny ty zázraky vpustil do svého života?

Přání se plní. Co se má v mém životě splnit?

Prostě začněte.

Proto, abyste se naučili , jak si úspěšně přát , je nejlepší s přáními prostě jednou začít. A protože chceme co nejrychleji vidět první úspěchy , začneme s jednoduchým cvičením.

A jak se člověk co nejrychleji dopracuje k prvním úspěchům?

S malými požadavky.

Proč s malými?

U nich lze k přáním přistupovat hravě a nepředpojatě. Věci, které pro člověka příliš neznamenají, jsou také spojeny s menší dávkou strachu. Člověk si je může představit svým duchovním zrakem a následně na ně znovu zapomenout, tedy se od nich odpoutat a tím je poslat na energetickou pouť. U nedůležitých věcí člověk spíše uvěří , že se přání plní , protože na tom člověku tolik nezáleží. A právě důvěra je u úspěšného přání si jednou z nejdůležitějších věcí. Důvěra vytváří víru.

Důležitá je tedy pouhá víra v úspěch přání si. Je to prazdroj, který přání trvale pojí s energií. Je to vždy víra, která hory přenáší.

Problém s rozumem.

Naproti tomu rozum chce logické vysvětlení a proto se nás snaží přesvědčit o tom, že to nemůže fungovat. Nic lepšího neumí. Ale každá nová, pozitivní zkušenost a každý prožitý úspěch přispěje k tomu, že i on se přesvědčí o tom, že máme schopnost si úspěšně přát. Koneckonců má obrovskou schopnost učit se, může ale vědět jen o tom, co poznal a co chápe. Všechno ostatní odmítá přijmout. Proto rozum není pro zázraky kompetentní. Dokonce se vyloženě snaží veškerým zázrakům zabránit. To, co se nehodí do jeho obrazu světa, přece nemůže existovat. Z toho důvodu vám později vysvětlím(pro rozum na základě vědeckých poznatků), proč naše přání nejenže mohou být splněná, ale jsou také splněna vždy a bez výjimky. Tím můžeme rozumu argumentovat, když o tom zase začne pochybovat.

Jedno je ale potřeba si ujasnit-velká přání by mohla při učení jak si správně přát fungovat úplně stejně , neboť Universu je jedno, zda je přání velké nebo malé.

Jsou to vždy jen naše představy, které něco připustí, nebo něčemu zamezí.

Ale protože jsou právě naše představy tak zapletené, že ve splnění svých přání vlastně opravdu nevěříme, podvědomě proti splnění zdánlivě velkých věcí pilně pracujeme.

Naproti tomu menší“zázraky“se mohou při určitých nahodilých okolnostech přece jen někdy stát, podle hesla:“Když je štěstí unavené i na vola sedne“.

Možná ale po prvním menším zázraku člověk najde odvahu k dalšímu malému zázraku , který už pak není zázrakem, ale něčím jako úspěšným splněním našeho přání. Čtvrtý a pátý zázrak bude už přesvědčivějším důkazem a náš rozum zjistí, že zřejmě existuje ještě něco víc, co však nedokáže vysvětlit. Přizpůsobí se a pomalu vytváří nový koncept. Najednou začne rozum ten nový svět akceptovat protože úspěšné přání si je něco co je pro rozum očividné. On vysílá a zase přijímá. Časem se začne považovat také za tvůrce. A najednou uvěříme základnímu fyzikálnímu zákonu:

Pozornost přitahuje energii.

Je-li to pravda, říká si rozum, tak bych se mohl odvážit i větších přání. Samozřejmě. Nejprve je potřeba náš rozum skutečně přesvědčit. A to je nejsnadnější právě pomocí drobných přání. Jediné na co při tom musíme dbát je u toho přesvědčení neochvějně setrvat. Potřebujeme totiž zažít nějaký úspěšně splněný výsledek , který by našemu rozumu ukázal:“Podívej , funguje to“. Potřebujeme něco konkrétního , abychom se zbavili přesvědčení, že to nefunguje.

Rezervace parkovacího místa.

Jak by se vám například líbilo, začít s tím známým parkovacím místem, které není k nalezení, protože ho vždy těsně před námi zaberou jiní. Mělo by to dvě výhody.

Výhoda 1. Parkovací místa představují nejjednodušší cvičení neboť svým hravým charakterem to pro naši víru nejsou vážné a nebezpečné věci. Pokud by se nám prostřednictvím úspěšného přání si podařilo si zajistit místo na parkování, ještě by to náš systém myšlení nevyvedlo z míry. A to je důležité kvůli tomu , že náš rozum by pro sebe jako hlavního šéfa myšlení okamžitě zavětřil ohrožení a mohl by se proti tomu postavit. Ale když se jedná jen o místo na parkování, je to spíše zábava, hra. Kdyby to opravdu klaplo, ještě to nic nedokazuje.

Výhoda č. 2:Parkovací místo není ve skutečnosti ani natolik důležité, abychom si mohli myslet, že nám nepatří. U většiny věcí, které jsou pro nás opravdu důležité, začneme spíše váhat a rychleji uvěříme , že se nesplní , protože něco tak skvělého si rozhodně nezasloužíme. Na to nejsem dost hezký, chytrý, bohatý nebo inteligentní. Ovšem zařídit si parkovací místo je jenom hra a nemusí se brát příliš vážně. A právě toho chceme využít. Jak to uděláme?

Jak si objednávám parkovací místo:

Při odchodu z domu vyšlu krátkou prosbu. Jako osobu , které je prosba určena beru prostě Parkovacího anděla. Mohl bych také samozřejmě říci:milý Vesmíre nebo milé Universum, nebo milá přací energie . Jak to člověk chce nazývat je v podstatě jedno , hlavní je , že to funguje. Já mám každopádně nejraději anděly. Připadají mi osobnější a bližší. Ať už člověk oslovuje kohokoli, důležité je , aby si netropil žerty, aby nepochyboval a úspěšné přání nepovažoval za nesmysl. Chceme přece najít místo k zaparkování a je to jen naše testovací fáze. Během testovací fáze se přece mohou dělat i neobvyklé věci. Tedy, :Milý anděly parkování, v ulici mám parkovací místo. Už nyní je pro mne určeno. Získám ho a to přesně v tu dobu, kdy tam dorazím. Své přání by člověk ale neměl vyslovovat až těsně před příjezdem na místo. Protože i Universum potřebuje určitý náskok. Nejlepší je tudíž vyslovit přání již při opuštění domova.

A funguje to.