Jak být ve stavu plné přítomnosti

Pokud jste přítomni,jste mimo čas , tedy mimo minulost i mimo budoucnost,jste teď .

Prostřednictvím přítomnosti je možné vykoupení, osvobození. Od čeho? Od ovládání.

Prostřednictvím emocí jste ovládáni! Emoce je prostředek pro ovládání ,ale proti tomu

není třeba bojovat. To je potřeba přijmout , vzdát se. Přijmout neznamená strpět cokoliv,

něčí libovůli. Přijmout znamená vzdát se ve smyslu vzdání se vlastní důležitosti. Před kým

nebo před čím ? Před sebou , jen vzdání se před sebou má opravdový smysl .Vzdát se

vlastní důležitosti . Vzdát se všeho. Když se vzdáte všeho , pak na ničem neulpíváte . Jste

svobodní. Když na ničem neulpíváte , nejste zranitelní. Zde pozor na slova . Výrok „ Nejste

zranitelní „ není zaměnitelný s výrokem „ Jste nezranitelní“ . Jedná se o velmi důležitou

moudrost . Je lidmi využívána v různých oborech. Tedy těmi řekněme vědomějšími lidmi.

Co to znamená ? Lidmi, kteří se dostali na vyšší stupeň vědomí. Většinou ne proto, že by

to chtěli, ale pro to , že to potřebovali. Osvícení lidé se objevují v těch nejhorších podmínkách

z hlediska lidského ( rozumového) posuzování. Mnohdy i vycházejí z těch nejhorších podmínek,

neúplných rodin, materiálního nedostatku a podobně.

Je tedy nutné být chudý nebo nemocný ,abyste mohli dosáhnout osvícení? Ne , v této době to

není nutné. Pravdou ale zůstává , že lidé většinou až na pokraji života nebo po prožití nějaké těžké životní situace začínají uvažovat jiným způsobem . Např. Po těžkém úrazu v nemocnici si člověk

uvědomí ,jakých pomíjivých hodnot se v životě držel apod.

Proto ti , kteří jsou v nedostatku ať materiálním nebo duchovním , naleznou dříve cestu k

tomu ,jak žít v přítomnosti , pokud budou hledat , nežli ostatní. Nespravedlivé? Ale vůbec ne.

Nejde o žádná umělá pravidla ,jak by se snad mohlo na první pohled zdát. Ti potřebnější

prostě více věří, protože opravdu v přítomnosti potřebují být . Nejde jen o chtění (ega) mít

Pokud více věří, více dostanou.

Neboť kdo má, tomu bude dáno a kdo nemá , tomu bude vzato i to , o čem se domnívá že má.

Bylo to řečeno ve smyslu víry v Boha , to ano, ale kým byl onen Bůh? Přece sebou.

Každý je sobě Bohem. Pokud nepoužijete toto spojení k manipulaci ( za pomoci strachu

samozřejmě) , pak vše, co se váže k Bohu , váže se k přítomnosti.

Kdo tedy má víru v moc přítomnosti , tomu bude dáno, kdo ji nemá , tomu bude vzato i to ,

co má. Kdo tady dává a bere ? Není to trestající Bůh , ale vlastně vy sami. Každý sám sobě

dá – tím , že si dovolí se radovat. Tím , že se vzdá myšlenek a nebude se zabývat budoucností

a minulostí a bude žít v přítomnosti.

Tím si dovolí radovat se ze všeho. Kdo ne, ten se při pohledu na krásu květiny bude ve své mysli stále zabývat starostmi , které byly nebo které „jistě“ přijdou, a v této nesvobodě květinu

přehlédne. Květina mu odpustí , neboť má víru v sebe, ve věčný život. Odpustí mu, neboť

on neví , co činí. Je v moci přítomných bytostí. Bude žít své peklo na zemi . Jeho nejhorší

obavy se mu naplní. Strach , který ho spaluje uvnitř , se zrealizuje i navenek. Naproti tomu ten,

který uvěřil , se bude radovat každým okamžikem. Bude dávat a dostávat bude ještě více.

Bude dávat , protože bude mít. Přijde vám, že to dokáže jen blázen? Tedy člověk prostý rozumu?

Vždyť o to právě jde , dostat se z nadvlády rozumu.

Blahoslavení chudí duchem , neboť jejich je království nebeské

Nevažte se na to , co o vás kdo říká. Neposuzujte sebe očima ostatních. Nezabývejte se mnoha věcmi , jen na jediné skutečně záleží.

Záleží na tom, co cítíte vy. Kde jste z pozice víry v sebe.