Děti a jejcih výchova

Ráda bych se teď trochu zabývala výchovou dětí, protože vývoj, kterým lidská bytost ( dítě) projde v dětství, má přímý vliv na další život. I vy jste byli dětmi.

Dětství je také první část, kterou se začnete zabývat po pochopení práce s emocemi. Je to první bod svaté Trojice z hlediska energetických center na lidském těle. Tedy spojnice první a sedmé čakry . Vztah matky a otce. Tento vztah se u dětí přímo projevuje a formuje je jak po stránce fyzické ( tělo ), tak i po stránce psychické ( duše).

Vývojem lidské bytosti se budu zabývat od fáze vtělení. Již na tomto místě je lidská bytost ovlivňována tím, co se kolem ní děje . Co kdo říká, co dělá, jak se chová otec k matce i opačně. Už zde se mohou tvořit zárodky prvních problémů, zejména u tzv. nechtěných dětí. Jsou to chyby nevědomých rodičů. Takových chyb je třeba se vyvarovat. Pokud už nastaly, pak si uvědomte, že to nejsou zcela určitě jen vaše chyby, které jste získali prostřednictvím nevědomosti svých rodičů a oni svých atd. Pro vás je k ničemu pátrat po tom, kdo za co může . Je potřeba uvědomit si veškeré chyby a osvobodit se od jejich vlivu. To je možné v jakémkoliv věku. Čím dříve, tím lépe.

Popíši zde některé základní momenty, které ovlivňují vývoj lidské bytosti . Sami na sobě si uvědomujete, co se dělo ve vašem vlastním případě, když jste byli dětmi.

V těle matky prochází nová lidská bytost celým vývojem fyzické formy na této planetě . Je to nezbytné k uvědomění si své pozice. Během této doby je již vlastní bytost /duše) přítomna v těle a učí se od matky reagovat na různé podněty. Je to velice důležité období . Přestože tělo je zejména zpočátku ještě ne zcela podobné člověku, vlastní bytost je již přítomná.

Dítě je plně vědomé a jeho existence v přítomnosti je dokonalá!

Postupně jak se vlastní tělo vytváří a je už ovlivňováno vnějšími faktory, vzniká potřeba realizovat se, narodit se. Už v této fázi je znát, zda je vztah, kam dítě přichází, harmonický či nikoliv. Lidská bytost přichází na svět přesně. Nepřichází ani dříve, ani později, přichází právě tehdy, jak to potřebuje pro svůj vývoj. Těsně po narození je dítě velmi zranitelné.

Otec by měl být vždy přítomen porodu !

Tak jak je matka sama fyzicky účástná poslední fáze fyzického ( hrubohmotného ) narození ( zrealizování) dítěte do této reality, tak se totiž otec účastní poslední fáze narození jemnohmotně.

Porod je totiž aktem mužského principu v ženě, který rozděluje, rodí ( tvoří ). Proto přítomnost otce ( přítomnost jeho části ženského principu ) nenahraditelně doplňuje celek stvoření.

Přítomnost otce při porodu dává dítěti zprávu:“Jsi tu správně, čekáme na tebe oba dva. Vše je celistvé, úplné a v jednotě, harmonii“.

Ruce otce jsou první, které dítě po porodu drží, a ihned je dává matce.

Dítě tak pocítí přítomnost a ochranu ( přijetí ) otce a v zápětí přijetí matky, které se projeví přiložením k prsu. Je tím nastartována ( změněna) základní komunikace mezi matkou a dítětem, nahrazena komunikace pupeční šňůrou. Tak se postupně „rozebíhá“nový způsob komunikace ( kojení), je třeba nechat přirozeně doběhnout původní způsob ( pupeční šňůra ), nepospíchat s přestřižením.

Když si uvědomíte, jak se prováděly porody za posledních 50 let, není se čemu divit, proč je tolik lidí s psychickými problémy.

Pokud jakkoliv neodpovídá vaše skutečnost výše uvedenému popisu, pak všude tam, kde se rozchází, hledejte odpovědi na své otázky.

Kojení je jedna z nejdůležitějších forem komunikace dítěte s matkou a prostředím.

V tomto výroku se zrcadlí zoufalství situace, kdy je společnost natolik pomýlená a vzdálená od své přirozenosti, že je „ v pořádku“, pokud ženy nekojí, nebo dokonce vůbec nerodí a věnují se třeba své „ práci“, svému fyzickému vzhledu apod.

Uvědomte si, jak to bylo s kojením v době vašeho dětství . Postupně končí éra mléka a na něm založené dětské náhradní stravy. Uvědomte si, co z hlediska energeticko-informačního může dát dítěti mléko krávy. V kravském mléku je pouze informace o tom, kým je. Krávou. Zde je základ stádotvornosti lidí odkojených kravským mlékem. Vždyť tyto děti byly nuceny přijímat jako potravu kravské mléko. Co víc – místo mléka mateřského (lidského).

Naprosto nesmyslná jsou vysvětlení o nějakých výživných látkách a podobně, které dítě potřebuje a které jsou v kravském mléce obsaženy. V době komunismu ve východním bloku byl tento způsob „kojení“ tak rozšiřován, že dokonce začal vznikat dojem( u starší generace přetrvává dodnes!), že kojit déle než pár měsíců je něco nenormálního, nepřirozeného, dokonce pro ženu škodlivého.

Zde hledejte původ svého ovládání přítomnými jemnohmotnými bytostmi ( viz můj článek o emocích) To, že je to vůbec možné a ( upřímně řečeno) tak snadné vás ovládat. Kdo jiný by také stál v pozadí tak nesmyslného činu kojit lidskou bytost kravským ( či jakýmkoliv jiným) mlékem?

Byly to přítomné jemnohmotné bytosti prostřednictvím rozumu ( vědy) tedy mužského principu ( vnější, rozdělující). To, že se tak snadno vzdáváte vlády nad sebou, je mimo jiné zapříčiněno naprosto nesprávnými informacemi z dětství. Jednou z prvních a nejzásadnějších je právě nedostatečné kojení vlastní matkou. Právě proto se stále cítíte tak nespokojení, ať děláte co děláte, dřív nebo později se opět dostaví ten nepříjemný pocit – NESPOKOJENOST.

Podívejme se na to slovo NE-SPO-KOJENÍ. Nebyli jste dostatečně kojení svou matkou. Tady vůbec nejde o nějaké látky a živiny, jak uvádí rozumem ovlivněná věda. Kojení je širokospektrální prostředek komunikace. Dítě má na horním patře místo ( jakýsi „senzor“), jímž s matkou komunikuje. Naopak žena má toto místo na bradavkách. Tím, že má dítě bradavku v ústech, dochází k přenosu informací.

Nejen mateřským mlékem živa je lidská bytost ( dítě). To je vysvětlení, proč někdy děti vyžadují kojení bez vnějších ( rozumových) příčin a proč někdy, sotva se přisají, tak se hned odvrátí. Došlo v té chvíli „jen“ ke komunikaci, výměně informací mezi matkou a dítětem.

Tak jak si dítě samo říká ( komunikací s bradavkou ), jaký obsah mateřského mléka potřebuje, podobně se tímto způsobem i dozvídá, co se děje. Vidí např., že matka pláče, ale nechápe proč – jeho aktuální zkušenost mu nedostačuje na to, aby děj pochopilo. Pak si dítě žádá o přiložení k prsu. Dítě si chtělo třeba jen něco potvrdit. Představte si, jak se asi cítí dítě, které nemá tuto příležitost. Kolik nezodpovězených otázek, právě z období věku kojence zůstává uloženo v podvědomí. Třeba odložená miminka v kojeneckých ústavech.

Pokud po přečtení těchto řádek cítíte nějaké děje „uvnitř“ sebe sama, je to znamení, že tato oblast je u vás nevyřešená. Jak opět dosáhnout harmonie?

Odpusťte své matce, že ona neuspokojila plně vaši biologickou potřebu, pokud se tak stalo. Proto se uvnitř cítíte nespojení. No a pokud již víte, nečiňte tak svým dětem. Pokud se už tak stalo, omluvte se jim. Pokud nemáte odvahu, učiňte tak v duchu. Opakujte jim tuto omluvu tak často, jak budete potřebovat. Slyší vás a potřebují slyšet pravdu, stejně jako vy.